Impulzem pro cílené značení ptáků, byla lidská touha poodhalit tajemství ptačí migrace. Dříve se věřilo například tomu, že vlaštovky zimují zahrabány v blátě na dně rybníků. Pozorovatelé vycházeli, z hromadných podzimních shromaždišť vlaštovek na rozlehlých rybničních rákosinách. Mezi zastánce této hypotézy patřil například i Aristoteles.
Kroužkování má v Evropě více než stoletou historii. Spočívá v umístění lehkého hliníkového kroužku na nohu opeřence, podle kterého lze daného jedince přesně identifikovat. Na kroužcích používaných v České republice je vyražen nápis N. MUSEUM PRAHA, a dále je uveden typ kroužku a jedinečný číselný kód. O každém okroužkovaném jedinci se vedou přesné záznamy (datum, místo kroužkování, pohlaví a věk). Všechny informace jsou odesílány do Národního muzea, kde se vede celková evidence všech odchycených ptáků v České republice.
Při zpětném odchytu okroužkovaného jedince se tak dozvíme důležité údaje, jako je směr migrační trasy, věrnost ke svému hnízdišti, stálost partnerských svazků, zda se mláďata usazují poblíž místa narození a v neposledním řadě nám kroužkování přináší informace o průměrné i maximální délce života jednotlivých ptačích druhů. Věděli jste například, že české vlaštovky lítají do Afriky přes Itálii, zatímco moravské striktně přes Maďarsko? Přičemž nejvzdálenější nález naší vlaštovky je 8503 km v Jihoafrické republice! Víte také, že Kosi černí částečně přetahují do Francie a nejstarší Sýkorka modřinka měla přes 11 let?
Naši členové se specializují zejména na kroužkování pěvců, typických pro lesní a urbanistickou krajinu viz. příloha kroužkovaných druhů za rok 2011.
